Filmy z ghett a lágrů: Propaganda – Motáky – Historické prameny 

Při příležitosti 70. výročí natáčení propagandistického snímku “Terezín. Dokumentární film z židovského sídelního území” (srpen – září 1944; režie – Kurt Gerron) se uskuteční konference, která se bude věnovat tématu natáčení v nacionálně socialistických táborech a ghettech. Klíčové příklady a podklady poskytuje soubor filmových fragmentů, které vznikly v ghettu Terezín mezi lety 1942 a 1945. Konference se zabývá nejen filmem Kurta Gerrona, ale i tezí k „tajným zprávám“ publikovaná filmovou historičkou Evou Struskovou v roce 2009.
Tyto výstřižky pořídila v rámci práce na jednom z filmů připravovaných na zadání SS vězenkyně, pražská režisérka Irena Dodalová. Chteli bychom seznámit širší veřejnost s osudem obrazového svědectví tajně vyneseného z ghetta českou Židovkou. Podrobněji zkoumán bude také rozdíl mezi vzdorem Ireny Dodalové (1942) a kompromitujícím přístupem Kurta Gerrona (léto 1944) k zadání propagandistického filmu. V porovnání filmových projeků se projevují rozdíly mj. ve scénářích a dovolují klasifikaci podle principu „odpor nebo spolupráce“, tedy mezi oběma póly, mezi nimiž se práce filmařů a umělců v táborech a ghettech pohybovala.

V rámci našeho vědeckého vypořádání se s tímto rozporuplným tématem se můžeme opřít o výstavu „Pravda a lež. Filmování v Terezíně 1942-1945“ poprvé otevřenou v Židovském muzeu v Praze v srpnu 2013. Tato výstava představila ve vztahu k výzkumu filmů z ghett významný milník. Tento fakt podporuje rovněž k výstavě vydaná digitální publikace, která zájemcům z řad veřejnosti i odborníkům z různých oborů tento materiál zpřístupňuje.

Kurátory výstavy jsou Jana Šplíchalová (Židovské muzeum v Praze), Eva Strusková (Národní filmový archiv), odborný poradce Tomáš Fedorovič (Památník Terezín).

http://www.ehri-project.eu/truth-and-lies-filming-terez%C3%ADn-ghetto-1942-1945

 

Výstava se v létě 2014 přesouvá dál do Terezína – chceme upozornit německou a mezinárodní vědeckou obec na základní výzkum a publikaci Národního filmového archivu, Židovského muzea v Praze společně s Památníkem Terezín. Během konference se poprvé uskuteční diskuze k otázkám týkajícím se filmového materiálu, jejich interpretace a srovnávací analýza v kontextu výzkumu holocaustu a dějin filmu.

Téma konference umožní formou zhodnocení ruzných záběrů z koncentračních táborů a ghett diskuzi k výhradám médií v diskuze na téma “Obrazy navzdory” (Images malgré tout, 2004), které se zvedly po vydání stejnojmenné knihy G. Didi-Hubermana. Rozhovor s přeživšími svědky natáčení slibuje nový pohled na celou záležitost.

Považujeme za důležité zhodnotit audiovizuální svědectví z ghett a táborů v souvislosti s příkladem toho, jak jsou v novém světle prezentovány filmy z Terezína. Oba filmové projekty byly kolaborativní. (Spolu)pracovali na nich čeští, němečtí, rakouští a nizozemští Židé, příslušníci SS a čeští filmaři. Dalším cílem je zaměření na kulturní rozdíly mezi českými a „říšskými“ Židy v ghettu Terezín, jež byly doposud ignorovány většinou odborníků, kteří na ghetto nahlíželi doposud výhradně z mono-nacionálního hlediska. Vynucená povaha nuceného soužití v ghettu (“Zwangsgemeinschaft”, HG Adler) se odráží v dochovaných textech, filmech a kresbách a vyžaduje podrobné zkoumání.

 

Natascha Drubek